Jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že mě Pánbůh potrestá.
Teplé pivo je horší než studená Němka.
Každé zbytečné slovo je zbytečné.
-Jára Cimrman

She Was Asking for It

7. května 2017 v 10:59 | *Elmo* |  Creepypasty z Wiki
Říkala si o to.
Asi jsem vás rozhodil. Ani nevíte o co si vlastně říkala.
Možná si říkala o sklenici vody. Možná. Ne. Ne, to není tam, kde se vaše myšlenky ubírají.
Jsi zvrácený člověk. Stejně jako naše pokřivená společnost, která se snaží sničit její mysl, její tělo, její duši.
Nic co se stalo nebyla její vina. Nebyla to ani její délka sukně (těsně nad kolena). Ani její výstřih (halenka pořád zahalovala křivky natolik, aby sis je mohl představovat). Ani její chůze, mluva či cokoliv jiného. Jediné za co mohla byl její překrásný obličej.
Víc než překrásný. Bezchybná porcelánová pleť, vyzývavé černé oči a úsměv, který by donutil i anděla k hříchu.
V ten moment, když jsem vstoupil do restaurace a uviděl ji za stolem, jsem věděl co ji v životě čeká. Možná né dneska (ačkoliv by mě to nepřekvapovalo, kdyby už dnes... viděl jsem ji jak se sklání pod stůl), možná né zítra, když půjde ze školy sama parkem, ale dříve či později někdo uvidí tuto bohyni a donutí ji se mu poddat
Zvířata, která to dělají - pociťují absolutní rozkoš. Jak dobře by ses cítil, kdybys ji měl v náručí a pomalu ji zbavoval vědomí vášnivými polibky. Kdybys cítil dotek její jemné kůže na tvých stehnech. Kdybys cítil její stehna... Kdybys viděl jak se trápí, když do ní vstupuješ... viděl bys zkřivený obličej v agonii potěšení.
Potom už neuvidíš, jak doma pláče osamotě. Jak i za rok vzpomíná na tvé násilné doteky lásky. Jak stojí před zrcadlem a jak nenávidí to, co vidí. Viděl jsem ji v té restauraci. Jak se na mne smála. Udělal bych cokoliv, abych ji ochránil.
Byl jsem její anděl strážný, který stojí mezí ní a všemi horory tohohle světa.
Chtěl jsem se jí zeptat na jméno, ale řekla mi, že na někoho čeká a nevnímala mne. Je dobré, že je plachá, ale to nestačí. Rozhodně ne s takovou krásnou tváří jako má ona. Dokonce i po ránu vypadala k světu. Měla úděl. Úděl, který spočívá v tom aby si všichni představovali, co by sní dělali.
Následoval jsem ji ven. Pořád se mnou nechtěla mluvit. Byl jsem trochu naštvaný. Chci aby si uvědomila, že to dělám pro její dobro. Vrátila se zpátky do restaurace, následně do kuchyně za kuchařem, ale nikdo tam nebyl. Jen deset vteřin mastnoty by stačilo aby se popálila ta její roztomilá tvářička. Nic mne nemohlo zastavit od toho abych ji uchránil před budoucím a opravdovým útočníkem. Její obličej se začal škvařit pod teplem pánvičky. Teď jsem s ní hotov. Zachránil jsem ji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama